Až 20 000 Kč ještě dnes na účtu? Žádný problém, klikněte zde...

Nastupujete do nové práce? Vše, co potřebujete vědět o zkušební době

Publikováno 6. 2. 2020 v kategorii Vzdělávání

Zkušební doba v rámci pracovního poměru je rozšířený a poměrně známý institut, který najdeme v zákoníku práce. Jsou ale určitě otázky, ve kterých má ne každý úplně jasno. Jakým způsobem vzniká? Na jakou dobu může být sjednaná? Připadá v úvahu její dodatečné prodloužení, popř. zkrácení? Jak je to s ukončením pracovního poměru?

Jaký je účel zkušební doby?

Účel tohoto institutu je poměrně jasný. Zaměstnanec si se zaměstnavatelem stanoví období, ve kterém mají oba možnost vyzkoušet si, jak jejich vzájemná spolupráce funguje, a dává možnost oběma subjektům pracovní poměr jednodušeji ukončit.

Jakým způsobem zkušební dobu správně sjednat?

Zkušební doba se sjednává – jde tedy o vzájemnou dohodu zaměstnance a zaměstnavatele. Pro tuto dohodu vyžaduje zákon písemnou formu. Strany by neměly zapomenout na to, že den nástupu zaměstnance do práce je také posledním den, kdy může být zkušební doba sjednána. Popřípadě den jmenování, pokud se jedná o vedoucí pracovníky. Je-li zkušební doba sjednána později, nebo není-li dodržena písemná forma, je dohoda neplatná.

Zjednodušený postup ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr lze ukončit všemi zákonnými důvody tedy dohodou, výpovědí, nebo okamžitým zrušením za dodržení podmínek, které zákoník práce předpokládá. V rámci zkušební doby mají, ale jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel ještě jedno „eso v rukávu“ – zrušení ve zkušební době. Pokud se zaměstnanec, nebo zaměstnavatel rozhodnou, že si přejí ukončit pracovní poměr, mohou využít § 66 zákoníku práce, který oběma dává možnost z jakéhokoliv důvodu, nebo také bez udání důvodu okamžitě jednostranně ukončit pracovní poměr. Avšak to neplatí, v prvních 14 dnech nemoci nebo úrazu zaměstnance, v těchto situacích zaměstnavatel nemůže okamžitě ukončit pracovní poměr.

Opravdu jakýkoliv důvod?

V zásadě může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance ve zkušební lhůtě z jakéhokoliv důvodu. To je také jedna z hlavních výhod, pro které je zkušební doba sjednávána. Avšak ani takové zrušení pracovního poměru nesmí být založené na diskriminačním důvodu. Na tom se shoduje také Nejvyšší soud ve své judikatuře. Zaměstnavatelovým důvodem nemůže být důvod diskriminační. Nelze například vyhodit těhotnou zaměstnankyni, jen kvůli tomu, že je těhotná a zaměstnavateli se může zdát jako přítěž, byť je ve zkušební době. V tomto se nám odráží ochranný charakter zákoníku práce a zásady absolutního zákazu diskriminace, která je jednou z hlavních zásad našeho pracovního práva.

Délka zkušební doby má svá pravidla

Zákoník práce samozřejmě reguluje, na jak dlouhou dobu může být zkušební doba sjednána. Jde o regulaci, která by měla chránit zaměstnance, pro které může být zkušební doba jakousi dobou nejistoty. Max. doba „zkušebky“ jsou 3 měsíce. Co se týče pracovníků na vedoucích místech, ti mohou mít sjednanou zkušební dobu až na dobu 6 měsíců. Důležité je také pravidlo týkající se pracovníků, jejichž poměr je na dobu určitou. Zkušební doba nesmí být delší než polovina této doby. Odporovala by ujednaná délka vaší zkušební doby zákonu, je ujednání o zkušební době sice platné, ale délka je stanovena pouze na zákonné maximum.

Pokud si tedy vezmeme například zaměstnance, který je zaměstnán v rámci pracovního poměru na dobu určitou, kterou pracovní smlouva stanoví na 4 měsíce, může být tedy podle zákoníku práce jeho zkušební doba sjednána maximálně na dva měsíce. Tříměsíční zkušební doba, která je v obecných případech přípustná, by totiž činila více než polovinu sjednané doby určité.

Jak funguje prodlužování zkušební doby?

Jste zaměstnavatelem a chtěli byste se svým zaměstnancem prodloužit zkušební dobu o další měsíc nebo dva? Bohužel vás zákoník práce zklame. Prodloužení zkušební doby zaměstnance není přípustné. Zaměstnavatel toto po zaměstnanci nemůže chtít a naopak ani zaměstnanec si prodloužení své zkušební doby na zaměstnavateli nevymůže. A to ani v případech, kdy nebyla zkušební doba sjednána na délku zákonného maxima. Prodloužení nepřipadá v úvahu ani, je-li zaměstnanci změněna jeho dosavadní pracovní pozice, nebo je-li povýšen na vedoucí pozici. Ovšem pokud má řadový zaměstnanec sjednánu zkušební dobu, která ještě neuplynula, a je povýšen na vedoucí pozici, jeho zkušební doba běží i v této nové pozici.

Povýšení do vedoucí pozice totiž nezakládá nový pracovní poměr, nýbrž pouze mění druh a náplň práce. Zkušební doba šesti měsíců pro vedoucí pracovníky může být tedy sjednána pouze, nastupuje-li zaměstnanec přímo na novou vedoucí pozici. Jste-li zaměstnanec a zaměstnavatel s vámi ukončí pracovní poměr v prodloužené zkušební době, o jejímž zákonném zákazu jste nevěděli, je takové rozvázání pracovního poměru neplatné. I přesto existuje situace, kdy zákoník práce prodlužování zkušební doby stanoví. Jedná se o případy, kdy zaměstnanec nevykonával práci. To znamená, že se jedná o případy celodenních překážek v práci (ať už na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance) nebo celodenní dovolené. Zkušební doba se v těchto případech prodlužuje vždy o počet dní, kdy zaměstnanec nepracoval. I v těchto případech je nutné, aby byla zkušební doba, resp. její prodloužení, správně vypočítána. Zatím byla řeč pouze o prodlužování, které, jak jsme si řekli, je v zásadě (až na zákonnou výjimku) zakázané. Pokud se ale strany pracovní smlouvy dohodnou na tom, že si zkušební dobu zkrátí, nebo dokonce úplně zruší, je to možné. Zákon taková jednání nezakazuje.


Přečtěte si také…

Další užitečné články, které byste neměli minout