Návod jak si založit živnost a kdy je výhodné stát se živnostníkem (OSVČ)?

V dnešní době je čím dál tím populárnější pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Důvody jsou naprosto zřejmě. Práce v zaměstnání vám ani zdaleka neposkytuje takovou míru svobody, možnost osobního růstu a budování značky pod svým vlastním jménem. Začátky jsou ovšem těžké a málokdo zvládne ze zaměstnání rovnou přejít k podnikání na plný úvazek. Výdělečná činnost však může být brána i jako vedlejší. Za jakých podmínek je toto výhodné a v čem se vedlejší činnost od té hlavní liší? Na to si detailněji posvítíme v následujících řádcích.

Hlavní rozdíly mezi hlavní a vedlejší činností

V některých ohledech jsou vedlejší i hlavní výdělečná činnost samozřejmě stejné. Jako OSVČ ovšem máte v obou případech povinnost podávat na konci roku daňové přiznání, pokud vaše roční příjmy překročí hranici 15 000 Kč. Stejně tak je nutné odevzdat přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení, aby se spočítalo, jestli budete na konci období doplácet nebo naopak dostávat peníze zpátky.

Kdo si může založit živnost?

Každý, kdo:

• dosáhl věku 18 let,
• je bezúhonný (dokládá se výpisem z Rejstříku trestů),
• nemá žádné daňové nedoplatky u finančního úřadu ani nedoplatky na sociální a zdravotní pojištění,
• má způsobilost k právním úkonům (tj. prokazuje se na základě platného občanského průkazu),
• splňuje kvalifikační požadavky kladené na daný druh podnikání.

Hlavní rozdíl je v pravidelných odvodech

V čem se tedy skrývá hlavní rozdíl? Samozřejmě, že v pravidelných měsíčních odvodech na zmíněném pojištění. Zdravotní pojištění se totiž neodvádí formou minimální zálohy jako u hlavní činnosti, nýbrž se počítá ze skutečně dosaženého výdělku v daném měsíci. Může se tedy stát, že za jedno období zaplatíte částku o něco vyšší a v tom dalším naopak neodvedete vůbec nic. Ani v rámci sociálního pojištění se neplatí zálohy v minimální stanovené výši. Pokud v rámci jednoho kalendářního roku nevyděláte vedlejší činností více než 78 476 Kč, nebudete na sociálním pojištění odvádět vůbec nic. Pokud onu částku naopak přesáhnete, doplatek je spočítán jednorázově na konci roku.

Kdy se ze samostatně výdělečné činnosti stává činnost vedlejší

Charakter samostatně výdělečné činnosti jasně stanovuje zákon o důchodovém pojištění, ve kterém je zakotveno, jakou musí mít vedlejší činnost konkrétní podobu. Jedná se o situace, kdy:

• jste zaměstnancem nějaké společnosti a souběžně s tím vykonáváte samostatně výdělečnou činnost (pokud však ze zaměstnání rovnou skočíte do podnikání, stává se činnost vaším hlavním zdrojem obživy)
• máte nárok na výplatu invalidního důchodu
• pobíráte starobní důchod
• je na vás pohlíženo jako na neopatřené dítě, které ukončilo povinnou školní docházku a soustavně se připravuje na budoucí povolání formou dalšího studia nebo je dlouhodobě zdravotně nezpůsobilé
• vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky
• pobíráte peněžitou pomoc v mateřství
• pobíráte rodičovský příspěvek
• pobíráte nemocenské dávky z důvodu těhotenství nebo porodu
• osobně pečujete o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby (stupeň I)
• osobně pečujete o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV bez ohledu na její věk

• Návod jak si založit živnost a kdy je výhodné stát se živnostníkem (OSVČ)?
• Autor článku: Mgr. Radek Štěpán
• Publikováno: 9. 12. 2019
• Kategorie: Vzdělávání